Mezi teorií a praxí...aneb dvě perspektivy moudrého státníka
Mezi perspektivou analytika a perspektivou státníka existuje obrovský rozdíl...
Analytik si může zvolit problém, který chce studovat.
Státníkovi jsou problémy vnucovány.
Analytik může věnovat veškerý potřebný čas, aby dospěl k jasnému závěru.
Pro státníka je jedním z hlavních problémů časová tíseň.
Analytik nic neriskuje. Budou-li jeho závěry chybné, může napsat další pojednání.
Státník se musí strefit napoprvé; své chyby nemůže vzít zpět.
Analytik má k dispozici veškerá fakta. Bude posuzován podle svých intelektuálních schopností.
Státník musí jednat na základě odhadů, které nelze ověřit v době, kdy odhaduje. Bude dějinami posuzován, jak moudře se mu podařilo zvládnout nevyhnutelné změny...
(Zdroj: Kissinger, H. Umění diplomacie: od Richelieua k pádu Berlínské zdi.)
Život je plný nevyhnutelných změn. Škoda, že ho nemůžeme nejdřív analyzovat a až potom žít...
